18. řijna 2009
Když jsem se dnes probudil tak jsem neměl ruku,
Teda měl, ale neměl jsem na ní kost. Aspoň myslim že ne. Měl jsem tam jen něco odporného a bílého a nemohl jsem s tím hýbat. To určitě udělali ty skřítci a já chudák myslel, že mi dají dárek. Jak dává zoubková víla, když mi minule dala pod polštář další zub k tomu prvnímu. Takže jsem měl dva vypadené, ale to sem nepatří. Pořád mě něco píchalo a kousalo po těle. Až když jsem si vzal svoje brýle, rozeznal jsem, že jsou to nějaké krvelačné housenky nebo holuby. Jedno z toho. A ty potvory žili v obřím mraveništi. Nakonec, když si to tak vezmu, tak Polák je ze všech tří zvířat žijících na tomto světě moje nejoblíbenější zvíře. De z něj ale strach. Stejně jako z housenek nebo holubů, kterých jsem se mimochodem jetě nezbavil. Zatím jsem vymýšlel plán jak na to.
Sedl jsem si proto pod jeden velký strom na nějakou pěknou hromádku a tam jsem usilovně přemýšlel zatím co mě ty potvory kousaly. Nakonec jsem vymyslel že zvednu ruce, jako že se vzdávám a mezitim je sundám dolů jazykem. Byl to dobrý plán, ale nevyšel. Přemýšlel jsem proto dál a tak se stalo, že jsem vyčerpáním usnul. Když jsem se probudil přišel jsem že dělat mrtvého zabralo a potvory odešli. Ha já jsem, ale chytrý. Nasedl jsem proto v lese na tramvaj a jel na hranice do mého státu ve ktrém žiju. Zapřáhl jsem za tramvaj kombajn i s Kačkou, babičkou, Markem a Bráchou. Jeli jsme lesem, hájem, polem, tělocvičnou, dračím doupětem (neboli dračákem), až jsme dojeli do naší země. Já jsem někde cestou usnul, protože se mi minulou noc v mraveništi špatně spinkalo...
Když se v tramvaji ozvalo ,,tu-d-dm, Bobíkův Barák, konečná stanice, prosíme všichni Bobíkové vystupte'', probudil jsem se a podle instrukcí jsem vystoupil. Nevím vůbec jak to bylo možné, ale vystoupil jsem se před svým domem. Tramvaj zacinkala a odjela. Já byl rád že jsem byl doma. Už jsem měl těch poláků dost (hahaha poláci).... Když jsem přišel domů, pohladil jsem svůj nejvzácnější kaktus po šupinách (ten kaktus plave) a dal jsem pusu ledničce (ta neplave). Rychle jsem se začal učit zeměpis, protože zítra píšeme test. Na téma Česká Republika. Když jsem se to naučil, šel jsem spinkat.
Hrozně jsem se těšil na zítra, protože půjdeme se školou na výlet do továrny na olej. Budu jako ten Karlík z filmu Karlík a továrna na čokoládu. Budu Bobík a továrna na olej. Juchů už se moc těším. Ta továrna mimochodem patří Keksíkovi. Dvojnásobné juchů!
Dobrou noc:-* ... a všechny vás zvu na svou příští cestu do polského lesa :-*
re:jupí
(bobík, 19. 10. 2009 22:11)