18. června 2009
18. června 2009
Mylí deníčku...
... Dneska jsem udělal průlom ve svém životě. Poprvé se mi někdo líbí. Tedy poprvé se mi líbí dívka. Ještě nevím, jak se jmenuje, ale už brzy ti to řeknu, protože se jí na to zeptám. Chodím s ní do školy. Má mě ráda, a má kluka. Ale podle mě je to jenom polák a králík.
Ve škole mi dneska někdo řekl, že jsem kokot. To se mi líbí. Je mi to podobné. Já jsem totiž Bobros. Bobík Bobros. Mám moc rád Jamese Bonda. Je to jeden z mých nejoblíbenějších superhrdinů, mezi které patří ještě třeba Superman, Hitman, Klepsa nebo Ferda Mravenec.
Už vím, kdo mi řekl, že jsem kokot. Byl to právě Klepsa. Proto je to také moje nejoblíbenější slovo.
Když jsem přišel ze školy, nicnetušící jsem přišel domů. Co se nestalo. Marek ležel na zádech. Rychle jsem ho zvednul a chtěl jsem mu dát trochu trávy. Žádná nebyla po ruce a běžet dolů jsem nechtěl, tak jsem v panice uchopil kaktus a nacpal jsem mu ho do pusy. Běžem chvíle mu z pusinky tekla krev. Krvička. Řekl jsem si, že už je to dobré, protože můj oblíbený profesor Pecka vždy říkával, že krev je tekutina života. Položil sem ho teda do pelíšku a spokojeně odkráčel do kuchyně.
Už zase ! Zase sestra v sexy trenkách. Dnes jsem již neodolal. Vždy se mi o tom zdálo. Tedy minimálně jednou. Přistoupil jsem k ní zezadu a celou jsem jí poslintal. Sestra se chvíli divně koukala a pak si to začala rozmazávat po obličeji a křičela ,, víc víc´´ .... Prostě se mi splnil můj sen. Dokonce sen z dnešní noci.
Super.
Okolo osmé hodiny, samozřejmě večerní, jsem šel spinkat.